Život v oáze Fajúúm

Oáza je rozlehlá a všude kolem je spousta malých políček, kde egyptští farmáři pěstují fíky, datle, kukuřici, rukolu a spoustu dalšího. Bylo slušné vedro a tak jsem hned vyrazil se schovat do stínu nějaké palmy a zobnout si nějakou tu datli. Procházel jsem mezi políčky a přeskakoval vodní kanály. Všechny palmy byly obsypány datlemi, ale byly příliš vysoké, abych na ně dosáhl. Začal jsem tedy zobat fíky a nemohl se jich nabažit. Pak jsem si sedl do stínu pod palmy a odpočíval.


V tom přišel farmář Goma. Pozdravil jsme ho a on mě přijal. Řekl jsem mu, že jsem na cestě kolem světa. Hned mi natrhal hrst zralých fíků. Přišel jeho syn, který na mě koukal, kde jsem se tam poděl. Ptali se jestli jsem muslim. Prostým lidem, kteří jsou skálopevně věřící a neumí anglicky, těžko vysvětlím v co přesně věřím a tak říkám, že jsem křesťan. Goma mi nevěřil, vzal mou pravou ruku a hledal vytetovaný křížek na zápěstí, což mají všichni egyptští křestané. Já nemám nic a tak si tvrdohlavě myslel, že jsem muslim.


Pozval mě do svého přístřešku. Rozdělal oheň a postavil vodu na čaj. Než se voda ohřála, tak mě nafutroval domácím chlebem se sýrem a rajčetem. Všechno chutnalo totálně biologicky. Požádal mě, abych mu dal na cigarety, když jsme srkali čaj. Vytáhl jsem z kapsy asi 200 Kč v egyptských librách a zeptal se, jestli mu bude stačit 20 Kč. Když uviděl, že mám tak málo, tak všechny peníze vzal a vložil je zpátky do mé kapsy. Povídali jsme si s mou základní arabštinou, když v tom dorazili jeho synové a synovci.


Mysleli si, že jsem utečenec ze Sýrie. Ve vzduchu bylo bylo nepříjemné napětí a nedůvěra. Chtěli, abych jim ukázal pas. Dále je moc zajímalo, co mám v batohu. Z praktických důvodů se neoháním elektronikou, ale říkám, že tam mám jídlo, oblečení a spacák. Hotovosti u sebe moc nemám a zbytek vybírám kartou z bankomatu. Jeden ze synů byl dotěrný a chtěl vědět, jestli je v Evropě pro něj práce, jestli mám dolary a jestli mám hodně peněz, že je potřebuje na svou svatbu. Nakonec chtěl klasicky vidět mobil a vyměnit ho s mým. Občas je mezi domorodci takový týpek a to jsou vždycky ty nejnepříjemnější chvíle, které musím pevnou vůlí překonat. Tyto chvíle dělají styl, kterým cestuji, neskutečně těžkým.


Napětí opadlo a Goma šel se všemi pracovat na pole. Všechno to dusno jsem těžce rozdýchával a měl sto chutí nahodit batoh na záda a ztratit se. Krásná příroda kolem mě uklidnila. Šel jsem jim pomoct. Sundal jsem sandále a lítal po poli bosý jako oni. Byl jsem plně najedený a moc jsem si užíval, jak se potím a makám. Oběd jsem krásně trávil a energii spaloval. Když jsme celý kus pole sklidili, tak Goma natrhal pár klacků cukrové třtiny.


S kluky jsme si sedli, začali jí kousat a sát z ní šťávu. Byli jsme celý ulepení z toho, jak nám tekla po bradě. Připadal jsem si jako egyptský farmář. Sklízet úrodu z pole bylo více naplňující a smysluplnější, než tvoření tabulek v excelu. Prožíval jsem moc hezké pocity štěstí. Pracovali jsme do setmění a pak to zabalili.


Goma se se mnou podělil o svou večeři. Měli jsme brambory s mlékem a k tomu chleba a nakonec jako vždy čaj. Goma mi řekl, že tam spát nemůžu, protože tam je spousta komárů. Poslal mě do města se někde ubytovat s tím, ať klidně přijdu další den. Rozloučil jsem se a vyrazil na stopa k 30 kilometrů vzdálenému jezeru Karun. Ušel jsem obrovský kus pěšky, jednou mě kousek svezl projíždějící traktor a pak jsem to únavou vzdal a začal stopovat. Viděl mě egyptský mladík a přiběhl s nabídkou pomoci. Řekl jsem mu, že stopuji. Trval na tom, že mi zaplatí místní autobus. Nakonec jsem to přijal. Zastřešený pickup byl plný lidí a tak jsem si ještě s jedním klukem stoupli na stupínek, chytli se madla a jeli jako popeláři. Místy jsme si to pěkně svištěli. Z těžkého batohu na zádech jsem začal byl unavený. Lidi začali postupně vystupovat a tak jsem si sedl dovnitř až jsem byl nakonec sám.


Dojel jsem k jezeru, ale byl velmi zklamán. Ve špinavé vodě se nedalo koupat, pobřeží bylo ošklivé a z blízké restauraci řvala hudba na plné koule. Původně jsem chtěl přespat na břehu, ale nakonec jsem se chvíli pokochal a jel zpátky. Pozdě v noci jsem došel zpátky do Gomovy zahrady, namazal si obličej olejem proti komárům a totálně vyčerpaný usnul během chvíle jako malé dítě.