Tělo se probudilo samo od sebe v 8.30. V noci předtím jsem si užil teplou sprchu a pak měkkou postel. Šalvěj byla sklizena a teď jí bylo potřeba svázat a usušit. Práci odhaduji tak na dva dny. Nakonec to trvalo dny tři.
Je konec turistické sezóny a tak v restauraci není moc hostů. Jeden zahraniční pár se stavil na snídani a pak pokračoval v cestě.
Na oběd Drita připravila řecký salát, toust se smaženou zeleninou, a jako tečku jsem si namazal na chleba máslo z kozího mléka a fíkový jam. To vše jsme zapili vynikající krystalově čistou studánkou vodou.
U oběda jsme si s Dritou povídali. Neumí moc anglicky, ale základní věci mi rozumí a na ty složitější používáme překladač.
Drita mi vysvětluje, že šalvěj, kterou jsem nasbíral tady roste u moře a v místní jazyce se nazývá “cvaka”. Díky přímořskému klimatu obsahuje jód.
Podle všeho je to šalvěj bíla latinsky zvaná Salvia Apiana. Pak mi však vypráví ještě o jiné šalvěji, která je vzrůstem menší.
Ta se v místní jazyce nazývá „šerebela“ a čaj z ní je výborný léčitel, když na člověka něco leze. Ta se nazývá latinsky Salvia Officinalis tedy šalvěj lékařská.
Pěstuje se kulturně na úrodných půdách na severu Albánie. Sklízí se dvakrát ročně a exportuje se do USA. Drita zná místo v nedaleké vesnici, kde roste přirozeně a v podvečer jede do města Saranda vyzvednou své děti k babičce a nabízí mi svezení. Nabídku přijímám a po odpolední siestě, která je v době největšího vedra, vyrážíme.
Drita místo chvíli hledá a pak mě vysazuje na to správném. Vyškrábl jsem se na menší skalku a u jedno z Hodžových bunkrů jsem našel spoustu keřů. Bohužel jsem si nevzal můj nožík na sběr, ale tahle šalvěj má na štěstí tenký stonek, který lze lehce utrhnout.
Šalvěj má krásnou, silnou a aromatickou vůni. Tento objev nového druhu šalvěje mi dělá velkou radost, se kterou jí trhám a těším se až si z ní večer udělám čerstvý odvar.
Po hodině mám sklizeno a Drita již jede i s dětmi zpátky. Děti na mě volají ať naskočím a jedeme šťastně zpátky domů.
Na večeři máme z pece upečené párky se strouhaným sýrem, pečený sýr se zeleninou, polévku z fazolových lusků a fazolí, a k tomu chleba z pekárny a pramenitou vodu. Večer po večeři trávíme všichni spolu u jedno stolu a potom jdeme všichni spokojeně hajat.
