Balíme kufry a valíme na letiště s dostatečným předstihem. Čas máme dobrý a město Bogota není zase tak ucpané, takže na letiště přijíždíme na pohodu.
Máme namířeno do Puerto Carreño na východě země vzdáleného 700 km vzdušnou čarou a po cestě 1100 km od Bogoty. Po zemi bychom tam jeli 17h a kdo ví jestli bychom vůbec dojeli. Letecky tam budeme za 1 a 30 min.
V rámci letištního areálu se přesouváme autobusem na terminál pro vnitrostátní lety. Času je bohatě, takže si dáváme oběd. Já mám kuře se slaninou a sýrem přiloženou brambory a salátem.
Do letadla přicházíme přes runway. Letadlo je pidi, jak venku, tak hlavně uvnitř. Byť jsme ve 2600 metrech, tak odpoledne vylézá sluníčko z po za mraků a slušně na nás peče.
Při nástupu mě vítá naše jediná letuška. Je moc krásná a hned se do ní zamilovávám. Vypadá jako Pokahontas. V ruce má vějíř, kterým se ovívá.
Letadlo vzlétlo a já si dávám krásného šlofíka. Než se pořádně rozeberu, tak už pomalu začínáme sestupovat. Jakmile sestoupíme pod mraky, tak začínáme s údivem pozorovat amazonskou savanu.
Vidíme červené cesty, palmové stromy a meándry protékajících řek. Vše s údivem a radostí pozorujeme. Přistáváme na letišti a už přes okénko jde cítit, že venku je pěkné vedro. Tento pocit se potvrzuje při výstupu z letadla. Vlna 35 stupňového rovníkového vedra nás přetáhne hned, jak opouštíme klimatizované letadlo.
Při výstupu z letiště nás srdečně vítá Mafe majitelka Rancho Baru. Čekají na nás s pěti 4×4 auťáky. Naše veškeré batožiny se vloží do plastových pytlů a naloží se na korby aut. Plastové pytle jsou na to, aby se naše baťohy nezaprášily na prašné cestě.
Čeká nás 2,5 hodinová cesta 100 km vzdáleného Rancho Baru. Po 30 km asfaltové cesty sjíždíme na cestu prašnou. Je to velké dobrodružství. Připadám si jako na safari někde v Africe. Přes řeku Bita vede most, který přejíždíme. Přes následující řeku Caño Dagua, která nám kříží cestu už však musíme na mini trajektem, který nás převáží na druhý břeh.
Slunce zapadá a my do kempu přijíždíme za tmy. Jsme přivítání šálkem kávy, ledovým čajem a vodou. Dáváme si večeři, sprchu, pivo, spočineme v hamace a uleháme v posteli za zvuku cikád a pohledů na noc plnou hvězd. Jaký to dobrodružný den.