Vedro jak v tropech, když je člověk v tropech se da čekat. Stejně tak se dá čekat, že v tropech bude i tropická noc. A taky že byla. Teplota v noci klesla na „příjemných“ 35C. Člověk se potil jenom o trochu méně a občas přišel i lehký závan větru. Měsíc je poloviční a leží jako v symbolu islámu. K tomu všemu máme oblohu plnou hvězd.
Na snídani máme trojuhelník omelety se sýrem, kousky papaji, kukuřičné placičky, rohlíček a kakaíčko. Ubytováni jsme v hlavní budově.
Každy má svou postel a střechu nad hlavou. Okna a ani dveře nejsou potřeba. Někteří spí ve velké chýši, kde jsou natažené do kola hamaky.
Ranč je na samotě uprostřed savany kousek o nádherné řeky s peřejema. V noci jsem viděl něco jako ptáka na stromě. Myslel jsem si, že je to nějaka atrapa. Ráno jsem zjistil, že je to nádherný papoušek.
Po snídani skáčeme do aut a vyrážíme na návštěvu InverBosque. Není to daleko, ale po nezpevněných prašných cestách to trvá 2 hodinky. Po cestě se v těchto tropických vedrech už skoro tradičně zavaří jedno z aut a tak zastavujeme a dolíváme vodu.
InverBosque jsou stromové školky, kde se ze semínka pěstují různé stromy jako je eukalyptus a jiné nativní stromy. Myslel jsem si, že už větší vedro být nemůže. Při návštěvě skleníku se sazenicemi ze mě teče jako z konve. Všechno jsem pořádně natočil ze země i ze vzduchu.
Po tom, co nás pan ředitel provedl po závodu nás čeká oběd. Na oběd máme v trojobalu smaženou rybu zvanou „dorado“ a k tomu rýži a smažený banán zvaný platano. Vše je velké mňami mňami.
Po obědě nás čeká prohlídka eukalyptových plantáží. Výsadba stromečků probíhala v různých letech a tak jsou různě velké.
Navštěvujeme rovněž plantáž 3 letých kešu stromečků, které už mají první plody a příští rok by měli plodit naplno.
Země je krásně červená a všude v okolí je spousta termitišť. Je kolem 15 hodiny a zažíváme největší vedro čítající 39 tropických stupňů.
Je to na palici a hlava mi třeští. Na ex piju půl litru chlazené limonády. Máme hotovo a tak skáčeme do aut a razíme zpět. Po cestě jedeme zpátky přes rozrustající se vesnici Esmeralda. Projíždíme přes další eukalyptové lesy a rovněž zastavujeme u rybníčku, kde jsou tropičtí ptáčci.
Jsem naplněný svým přínosem pro tento projekt. V autě děkuji Jarkovi za tuto příležitost. Dopíjím druhou tři-decku piva, pouštím si mediciální píseň z Amazonie a v hlubokém citu a naladění se otevírá nějaká staré zranění a dávám se do pláče.
Jsem vděčný za to, že jsem našel své místo ve společnosti. Tak jako buňka je v organismu na svém místě a prospívá celku. Byl to velmi léčivý oka-mžik. Hezky jsem ze sebe všechno zlé vyplakal.
Jako třešnička na dortu z celého dne se nám nabízí úžasný západ slunce a výborná večeře od Mafe a.k.a. Maria Ferdinanda a.k.a paní domácí. Rozmilá to bytost lidská. Večeří jsou hranolky, kuřecí stripsy, rýže a zeleninový salát. Nechť plyne vše tak jak má. Nechť jsou všechny bytosti šťastné. Nechť Stvoření vyjeví svou vůli. Děkuji na všechny strany časy a věky. Aho 🪶🙏🛖
