Den odjezdu

Poslední srpnový den jsem vyrazil na cestu kolem světa stopem. Po 13. hodině jdu na náměstí v Hlučíně, kde se se mnou od 14 hodin přijdou rozloučit kamarádi. V 15 beru roha na tři roky. Někteří to vnímají jako 3 roky prázdnin. Já to vnímám jako doktorské studium, které se neučí na žádné vysoké škole na světě. Pro někoho je to strašně dlouho, někomu to uteče jako voda. Řekněme, že žijeme 100 let. Tak 3 roky jsou 3% života, které stojí za to investovat do poznání světa, ve kterém žijeme!


Naposledy ve své posteli. Jsem zvědavý, až poznám mnoho různých způsobů, jak a na čem lidé ve světě spí. Taky doufám, že to všechno vyzkouším.


Balení před cestou a úvahy, co vzít a co radši nechat doma.


Bez stopařské cedule by to nešlo. Tu jsem si vytiskl v 6 jazycích.


První selfie před cestou, jak jsem ještě krásně oholený a ostříhaný. Uvidíme, jak budu vypadat, až se vrátím.


V symbolickém kompasu na náměstí. Vyrážím východním směrem přes Turecko do Asie.


Rozhovor pro Televizi Hlučínsko.


Byl to nezvyklý pocit být před objektivem. Na druhou stranu jsem si to užíval.


Úderem 15. hodiny na hlučínském orloji vyrážím. “Tak čau!” zvolal jsem. Za 3 roky mě tu máte cobydup.